Činčila se při dobré péči může dožít 18 až 22 let. Průměrný věk se pohybuje však mezi 10. až 15. rokem. Jste připraveni se o zvíře starat tak dlouho?

Pořízení i chov činčily jsou poměrně nákladné. Potřebujete např. velkou klec.

Činčily jsou aktivní za šera a v noci. Běhěm dne je musíte uchránit zvýšenému hluku a prudkým pohybům.

Pomyslete na to, že v noci nebudete ušetřeni šramotu, který činčila hlodáním, poskakováním a harašením způsobuje.

Činčila není tak učenlivá jako pes, kterého lze vychovávat.

Chovat činčilu mohou i zaměstnaní svobodní nebo manželské páry. Přes den nebude rušena a večer, když se budete vracet domů, se bude právě probouzet k aktivitě.

Činčily nejsou tak krotké a přítulné jako třeba morčata. Mají své přirozené potřeby, které musí chovatel respektovat.

Činčila není klasické zvíře k mazlení, je značně temperamentní. Proto není jako domácí zvíře vhodná pro menší děti. Teprve děti od 13 let jsou schopny najít správný přístup k činčilám.

Pokud chcete chovat činčilu, budete se muset zříci jiných domácích zvířat, jako třeba psa, kočky, ptáků nebo hlodavců.

Před koupí se ujistěte, zda nemá nikdo v rodině alergii na zvířecí srst.

Hebounká činčila je čiperný večerní společník, k životu se probouzí kolem 19.hodiny a je čilá do ranních hodin, takže do ložnice si její klec umístí jen naprostý nespavec. Měla by ji mít raději na klidném místě, neb přes den odpočívá, rychle si však zvykne na zvuky domácnosti a nevnímá je. Má dosti vyvinuté likvidační schopnosti. Proto je pobíhání po bytě bez dozoru nebezpečné i pro ni kromě knih, tapet a nábytku ráda hlodá i kabely a bytové rostliny. Činčila má ráda pravidelný režim. Po probuzení se rozkošnicky protáhne a jde se vykoupat. Jelikož nesnáší vodu, provádí očistu ve speciálním jemném písku v nádobě tak velké, aby v ní mohla "válet sudy" což miluje. Po koupeli se hlásí o slovo žaludek. Do kovové či keramické misky(aby ji nerozkousala) dáme lisované krmivo a trochu směsi pro činčily, občas i pamlsek. Největší radost ji udělá hrozinka, miluje i sušená jablka, oříšky a tvrdý chléb. Ale nepřehánět, ať nemáte místo čiperky línou kouli. Jídelníček lze občas zpestřit něčím zeleným (pampeliškovým listem) či kouskem ovoce. Nesmí chybět čerstvé seno (důležité pro trávení) a denně čerstvá voda v napáječce. Po jídle je na řadě tělocvik, alespon hodinka volného pohybu denně udělá malému chlupači dobře.

Vedle pohybu potřebuje činčila ke spokojenosti i zábavu. Vyhovuje ji voliéra či speciální klec (100x 80x 50cm) s poličkami na poležení, připadně žebřík a domeček na strongí, dále větev na hlodání (pozor na jedovaté druhy!) a k zábavě borová šiška či rulička z toaletního papíru. Na dno klece dáme podestýlku třeba z jemně mletých kukuřičných vřeten, nikoli piliny, a měníme 1x týdně-činčila jí suchou stravu a málo pije, ovšem malé suché bobky trousí bez zábran všude. Dvě činčily pochopitelně potřebují větší klec, nikdy však nechovejte v jedné kleci dva samce. V dospělosti se nesnesou, což končí rvačkou. Při vyndavání málo ochočené činčily z klece ji uchpte za kořen ocasu a pod bříškem, nikdy ne za kožíšek, jinak vám v ruce zbyde trs chlupů a zvířátko bude v trapu. Činčily jsou společenské, ale soužití s kočkami a ptáky, jež jim lezou po kleci, je velmi stresuje. Klidný pes nebo morče jim nevadí. Činčila je zkrátka milý neškodný společník, nechá se pošimrat na zadečku i na bříšku, na oplátku vás očichá a v důvěrné chvilce vás bude jemně okusovat a pečovat tak o vaši "srst".

Důležitá upozornění

Při zacházení s těmito zvířaty můžete přijít ke zranění v důsledku kousnutí nebo škrábnutí. Taková zranění si ihned nechejte ošetřit lékařem. Při neudržování čistoty mohou být činčily nakaženy kožními plísněmi, které jsou přenosné na zvířata a jiná zvířata. Nemocná zvířata nechejte ihned ošetřit veterinárnim lékařem a při nejmenším podezření jděte i vy sami k lékaři. Při koupi zvířete dejte pozor na příznaky onemocnění kožní plísní. Někteří lidé reagují alergicky na zvířecí chlupy. V případě pochybností se rovněž obratte na svého lékaře. Činčily jsou hlodavci, kteří při nutném a pravidelném výběhu po bytě musejí být bezpodmíněčně pod dozorem. Abyste předešli životu nebezpečným úrazům elektrickým proudem, dávejte pozor, aby vaše činčila neokusovala elektrické vedení.

Tento jihoamerický hlodavec připomíná stavbu těla králíka s dlouhým chlupatým ocasem. Při jídle sedí na zadních tlapkách a v předních si drží potravu jako veverka. Mrštným pohybem, při němž se odráží od svislých ploch, se vyrovná opici. Má nápadné velké černé oči, dlouhé vousy a hebký kožíšek šedostříbřitého zbarvení lákající k pohlazení. Není divu, jde o nejjemnější a nejhustší kožíšek na světě - z jednoho kořínku vyrůstá až 60 jemných vlásků.

Pozor na vodu a slunce!

Činčila se může dožít 18 až 22 let. Pro svůj temperament není vhodná k mazlení, tj. ani pro příliš malé děti. Činčila není náchylná k nemocem, sledujte však, zda má neporušenou srst, jasné, široce otevřené oči bez výtoku, okolí nozder a tlamičky bez známek zánětu, zuby žluté, trus suchý, válečkovitý. Pokud málo žere a sliní, může mít přerostlé stoličky. Činčilu nekoupeme, občas ji lze kartáčovat kartáčem z jemných drátků. Pro obrušování zoubků je nutný speciální kámen, dřevěné poličky a větve. Klec nesmí být na prudkém slunci či v průvanu. Převážejte ji ve větratelné přepravce a chraňte před sluncem!